Jak najít vnitřní klid a rovnováhu: Cesta k duševní pohodě

Když slyšíme slovo "prázdnota", často si představíme něco chladného, osamělého, možná až děsivého. Ale v buddhismu a taoismu je prázdnota něčím radikálně jiným. Nejde o absenci, ale o prostor. Ne o nicotu, ale o potenciál. 

Prázdnota jako podstata všeho

V buddhismu je klíčovým pojmem šúnjatá - označuje prázdnotu všech jevů. To neznamená, že nic neexistuje, ale že nic neexistuje trvale, nezávisle, samo o sobě. Vše vzniká a zaniká v závislosti na jiných příčinách a podmínkách.

Taoismus mluví podobně. Dao (Tao) není věc, ale cesta, tok, pramen všeho. Lao-c´píše: "Třicet paprsků se sbíhá v jednom náboji, ale právě prázdnota mezi nimi činí kolo užitečným."

Prázdnota je tichý střed, který umožňuje pohyb, proměnu, život. Bez prázdnoty by nebylo nic, co by mohlo vzniknout.

Vyprázdnit mysl neznamená přestat myslet

Běžně myslíme, že "mít prázdnou mysl" je něco negativního - roztržitost, zmatek, neschopnost. Ale v duchovní praxi znamená vyprázdnit mysl osvobodit ji od neustálého proudu připoutanosti, soudů, očekávání a myšlenkových konstrukcí.

V zen buddhismu se často říká: "Nemysli na nic, ale buď si vědom všeho."

Když vyprázdníme mysl, neztrácíme vědomí - naopak se probouzí. Je to stav prosté přítomnosti, kdy člověk neulpívá na žádném jevu, ale je v přímém kontaktu s realitou. Prázdnota pak není pasivní, ale plná života, soucitu a moudrosti.

Tento princip jsem si uvědomila silně během jedné osobní zkušenosti. Můj japonský učitel bojových umění, sensei Hatakeyama, měl krásný zvyk - po každém semináři maloval kaligrafii, určenou jen pro nás. Jednou jsem ho požádala, aby mi namaloval kruh, který bych si mohla pověsit doma na zeď. V té době jsem měla mysl zahlcenou myšlenkami a doufala, že mi obraz pomůže nalézt vnitřní klid.

Sensei se na okamžik zarazil - řekl, že kruh ještě nikdy nemaloval. Pak vzal štětec a na papír načrtl kruh. Do jeho středu vepsal znak MU "Nic. Ne-já. Vyprázdnění". Neřekl nic víc, ale vše bylo řečeno.

Tehdy jsem pochopila, že prázdnota není útěk před životem - ale návrat k jeho podstatě.

Proč je prázdnota důležitá i v našem světě?

V moderní společnosti jsme přehlceni - informacemi, věcmi, starostmi. Prázdnota může být lékem. Ne jako únik, ale jako návrat ke zdroji. Když nic nedržíme, můžeme obejmout všechno. 

Místo toho, abychom se snažili prázdnotu vyplnit, můžeme se učit v ní setrvat. Bez strachu. S důvěrou. Protože právě v tichu může vzniknout něco pravdivého.

Prázdnota není prázdná. Je to otevřenost. Je to prostor, v němž se může objevit pravda, klid, hluboké pochopení. Naučit se "být prázdný" neznamená ztratit sebe, ale přesáhnout malého sebe a dotknout se toho, co je větší než my. 

Jak najít vnitřní klid a rovnováhu?

Když dovolíme mysli vyprázdnit se - od očekávání, strachů, starých příběhů - začíná se dít proměna. Právě v té prázdnotě se může zrodit vnitřní svoboda. Čistý prostor, kde už nejsme určováni minulostí, ale můžeme tvořit z hloubky přítomnosti.

Pokud cítíte, že vaše mysl či tělo nese staré emoční otisky, bloky nebo limitující přesvědčení, je možné je vědomě uvolnit. Kvantové opravy jsou způsobem, jak je nechat odejít. Nejde o "opravu" jako technický zásah - ale o ladění vědomí zpět k přirozené rovnováze. K místu klidu, ze kterého může vyrůstat život vědoměji, volněji a opravdověji.

Ráda vás na této cestě doprovodím.